Proces nasazení dojícího stroje na vemeno

V dnešním moderním světě se automatizuje stále více pracovních procesů, zejména pak v automobilovém průmyslu, potravinářském průmyslu a mnoha dalších odvětvích. Aby se robot opravdu uplatnil a jeho výkon převyšoval ten lidský ať už rychlostí nebo vytrvalostí, potřebuje mít v ideálním případě přesná vstupní data. Nejlépe pak pracují roboti na linkách, kde opakují neustále stejný proces a nedochází k žádným změnám. Mají zadané jasné souřadnice, které se už nemusí měnit a robot tak může dosahovat maximálních výkonů.  

Pokud nastane změna v pracovním postupu, musí se robot na nové podmínky přeprogramovat. Čím častěji dochází ke změně podmínek, tím častěji se musí zastavit a upravit na ty nové. Tehdy už jeho výkon výrazně klesá. 

Základní rozdíl dojícího robota oproti průmyslovému robotu na lince je ten, že dojící robot pracuje s neustále měnícími se informacemi neboli s živými tvory. To znamená, že parametry a informace podstatné ke správnému nasazení se neustále mění.

Změny nejsou jen mezi vemeny jednotlivých dojnic, jejichž postavení struků, velikost a tvar si se postupně mění. Těmto postupným změnám je robot schopný se přizpůsobovat. Jde ovšem také o změny vznikající v reálném čase přímo při nasazování. Změnou pozice je každý pohyb dojnice na které musí rameno co nejrychleji reagovat.

Firma GEA má pro nasazování dojícího stroje to nejlepší vybavení. Nepoužívá žádné lasery ani ultrazvuky, ale 3D kameru, která vidí skutečnou polohu jak strukových násadců, tak struků samotných. Celé rameno je velmi pohyblivé, malé s velikou dostupností, ale není to to nejdůležitější. 

Roboty firmy GEA lze využít pro všechny typy farem, od stáda 40 – 2000 ks a označují se Dairy Pro Q, Multibox a Monobox. Tyto roboty používají zcela odlišný úhel pohledu na problematiku nasazování.

Proč nasazovat vícekrát než jednou, když se jedná o tak komplikovaný proces?

Vícenásobné nasazování u robotů vzniklo nebo bylo spíše převzato ze starého konceptu ručního dojení, kdy se jednotlivé pracovní procesy dělili na mytí struků, nasazení dojačky, sundání dojačky a třeba následné dipování struků. Tato koncepce byla u prvních robotů vlastně logická a bylo nejspíš nutné takový krok udělat. Buďme rádi, že tento první krok za nás udělali jiní a GEA mohla začít s odstupem času věnovat energii vývoji robota, který by se poučil a vydal jinou cestou. 

Tak přišel na svět robot, který nasazuje pouze jednou a přitom zachovává všechny procesy. Používá k tomu uložená data z předchozích dojení a 3D kameru. Je důležité, že rameno je v procesu nasazování díky elektrickému pohonu velmi rychlé a přesné a dokáže efektivně sledovat změny polohy vemene a struků.

• V prvním kroku po úspěšném nasazení proběhne čistění. Čištění probíhá tak, že se do všech pouzder současně pod tlakem vstřikuje teplá voda (na přání i s dezinfekčním roztokem), která omyje struky a odplaví všechny nečistoty.
• Dalším krokem je proces stimulace struků a první odstřiky mléka, kdy se také hodnotí kvalita mléka na základě vodivosti a barvy. Další parametry, které se sledují je průtok, teplota a to vše na každou čtvrť zvlášť. Přikoupit se nechá také měření počtu somatických buněk v reálném čase přímo při dojení opět pro každou čtvrť zvlášť.
• Pokud je mléko ze všech čtvrtí v pořádku, začíná samotný proces dojení. Při poklesu průtoku mléka  se dodojuje každá čtvrť samostatně.
• Po podojení a před vlastním sejmutím strukového násadce proběhne dipování struků nastavenou dávkou přípravku. Dezinfekční přípravek je opět pod tlakem vstříknut do prostoru struku a při stahování strukových násadců se stáhne na samotný kanálek struku, kde vytvoří kapičku a chrání tak kanálek před vniknutím bakterií.

Tento kompletní souhrn pracovních operací sloučených do jednoho nasazení tvoří obrovský časový náskok před roboty, kteří musí nejprve jedním mycím strukem nebo kartáčky najít samostatně každý struk zvlášť a potom tedy nasazují dojící násadce.

Stejně tak v případě dipování musí použít externí způsob, který není tak přesný a úsporný jako dipování v nasazených strukových pouzdrech.  V případě, že v procesu vyhodnocování kvality mléka bude zjištěn například zánět v jednom struku, nepustí robot tuto čtvrť do chladícího tanku, ale automaticky jí separuje do odpadu. Ostatní zdravé čtvrtě dále odtékají do chlazení.

Roboty pro robotické dojení GEA umí separovat libovolný počet struků, tedy až 3 čtvrtě mohou jít do odpadu a jedna do tanku. Lze tak ušetřit ročně nemalé peníze na mléku. Robot umožňuje  v případě nutnosti i ruční nasazení dojicího stroje v poloautomatickém režimu. Při zmáčknutí tlačítka ručního dojení, rameno podá ze předu pod vemeno dojicí násadce, uvolní je  pustí podtlak. Prací obsluhy je pouze nasazení násadců na struky. Pak už běží opět vše automaticky včetně všech obvyklých procesů. Samozřejmostí je i automatický oplach a proplach dojicích násadců po každém podojení.

Tolik tedy k problematice nasazování a procesu samotného dojení.

Pokusili jsme se shrnout hlavní výhody provádění všech potřebných úkonů pro dojení při jednom nasazení dojicích násadců tak jak to provádí právě jen robot od firmy GEA. O robotech a jejich možnostech se nechá mluvit a psát opravdu dlouho a proto v případě zájmu či dotazů nás neváhejte kontaktovat a zjistit si veškeré informace.

Jiří Kamír                                                           
jednatel a ředitel společnosti,
řídí prodej dojících zařízení
Mobil: +420 602 438 455
E-mail: jiri.kamir@kamir.cz

Jiří Filip
obchodní ředitel
Mobil: +420 602 152 602
E-mail: jiri.filip@kamir.cz

Jan Kamír DiS.
obchodní oddělení
Mobil: +420 725 155 845
E-mail: jan.kamir@kamir.cz