Jak pečovat o elektrický ohradník v zimě

Baterie u ohradníků mají v zimě problém s kapacitou

Zima má ovšem některá specifika. Problémy mohou nastat především u bateriových elektrických ohradníků. S poklesem teploty může dojít ke snižování kapacity baterií a u starších článků je možné, že přestanou pracovat úplně. Proto je lépe používat síťové zdroje. Pokud je nezbytné použití bateriových zdrojů, věnujte větší pozornost stavu baterie.

Baterie elektrických ohradníků, které se v zimě nepoužívají, je třeba dobře uskladnit. U suchých článků – 9V baterií je nutné zalepit otvory, kterými vniká do baterie vzduch. Před dalším použitím pak nálepky zase sejměte. U trakčních baterií postupujte podle návodu výrobce. U ohradníků, kde je použita gelová baterie je potřeba minimálně každý měsíc baterii dobýt, např. u zdroje Sun Power nebo S250.

Pokud potřebujete používat bateriový ohradník i v zimě, je potřeba baterii chránit před mrazem, termobox je jedním z možných řešení. 

Pozor na tyčky, vodiče a izolátory 

V zimě sice nesnižuje výkon elektrických ohradníků tráva a keře, ale zase zde působí námraza a jinovatka, která jednak může snižovat odpor izolátorů a také zatěžuje vodiče – především pásky. Je proto nutné stanovit u zimních ohrad menší vzdálenost mezi kůly.

Při velké námraze je nutné i mechanické odstranění námrazy. Použití plastových tyček, vzhledem ke křehnutí plastu, je nevhodné. Pokud je to ale nutné, tak pouze na rovné úseky a v žádném případě neotáčet vodič kolem izolátorů, ale jen protahovat. Při použití ocelového drátu dochází vlivem chladných teplot ke zkrácení vodiče. Vodič se musí včas povolit nebo doplnit o dilatační pružiny. V opačném případě může dojít k poškození izolátorů, vytržení sloupků nebo k přetržení vodiče elektrického ohradníku. Vzhledem k bílé sněhové pokrývce je vhodné používat barevné vodiče, především u koní, např. pásky s modrou barvou Premium RF 9mm. 

V oblastech s vyšší sněhovou pokrývkou je potřeba mít možnost upravit výšku ohrady podle výšky sněhu tak, aby nebyl spodní vodič ve sněhu a naopak nebyla ohrada příliš nízká. Jednoduché řešení je přidat na sloupky izolátory a vodiče na nich přehazovat. 

Elektrický ohradník na zimovištích

Zimoviště jsou většinou menší než letní pastviny. Proto je vhodné, pokud to zdroj umožňuje, využít výstup se sníženým výkonem, případně na zimu nasadit méně výkonný ohradníkový zdroj.

Hříbata, telata a elektrický ohradník

Zimní měsíce jsou rovněž obdobím rození telat a hříbat. Ty se musí co nejdříve naučit ohradník respektovat. Je normální, že se tele po narození chodí schovat mimo ohradu, ohradník neohradník. Je ale třeba telata starší 3–5 dnů již do ohrady vracet a pokud je ohrada v pořádku, takto stará telata by již neměla ohradu opouštět. Když se starší telata potulují za ohradou, je ohrada špatně postavená a chovatel si zadělává na pozdější problémy.

U hříbat je to obdobné. Chovatelé se bojí, aby hříběti neublížili a pustí hříbě na první procházku do ohrady s ohradníkem, který nezapnou, nebo má malé napětí. Hříbě se naučí, že se o něj může drbat anebo se nechá i rychle proběhnout. Pozdější přidávání již pak nemá požadovaný účinek. Proto je dobré použít při prvních vycházkách hříběte ohrady s třemi až čtyřmi páskami a vyšší výkon zdroje. Samozřejmě nenecháme hříbě po dobu sbírání zkušeností bez dozoru. Většinou po prvních kontaktech s ohradníkem má vystaráno na zbytek života.

Je dobré neučit zvířata chodit přes ohradník položený na zemi (např. ve vchodech). Vždy jej otevřete nebo zvedněte. Pokud jsou zvířata takto naučena, i v případě, kdy ohradník spadne na zem, zvířata jej většinou respektují.

Autor: Ing. Vlastimil Kamír