Pasování sedel 3. část - komorové velikosti sedel

Pro začátek si neškodí připomenout sedlovou oblast z minulých článků. Přední komora (ne nutně přední okraj sedla či bočnice!) by měla ležet za lopatkou, někdy se uvádí i dva prsty za ní.

Kostra sedla na koni pak vypadá zhruba takto:

 

Podle metodiky Saddlefit 4 Life má přední komora sedla 2 základní, na sobě nezávislé parametry, šířku a úhel.  

Na obrázku vpravo můžeme dobře vidět jak šířku (obousměrná šipka), tak úhel (znázorněno barvami) a zároveň jejich různé kombinace. Sloupec vlevo zachycuje sedlo se stejným cca středním úhlem při zvětšující se šířce (úzká, střední a široká). Sloupec vpravo ukazuje zvětšující se úhel při stále stejné, střední šířce kostry. Každá z těchto kombinací bude vyhovovat jinému typu hřbetu.

Když se podíváte na sedlo nahoře vpravo, jakou byste tipli komorovou velikost? Je to „jednička“, „dvojka“, nebo „trojka“? Popravdě těžko říct. Je to sedlo se střední šířkou a úzkým úhlem. Zjednodušeně můžu říct, 2/1. Co myslíte, existuje kůň, co by potřeboval sedlo třeba 4/1 (šířka ze „čtyřky“ s úhlem z „jedničky“? Ano. Jednu takovou klisnu mám doma a je důvodem, proč jsem se sedly začala zabývat víc do hloubky a u toho narazila právě na Saddlefit 4 life. A rozhodně není sama :-)

Sedlo tak může být paradoxně úzké i široké zároveň, jakkoliv se to zdá na první pohled podivné….

V praxi se asi nejčastěji setkávám s problémem, že sedla bývají příliš úzká v šířce a zároveň široká v úhlu. Tudíž ramena kostry nerozkládají váhu, opírají se pouze v jednom bodě, nejčastěji v trojúhelníku kohoutku, kde by vůbec žádný tlak neměl být a tlačí na kohoutek ze strany. V případě velmi širokého úhlu i ze shora. Situace se navíc výrazně zhoršuje v momentě, kdy se sedlo zatíží. Nejčastěji a nejvíce tímto trpí koně s mohutným vysokým a širokým kohoutkem a někteří, obvykle kohoutkatí plnokrevníci. Tímto způsobem dysfunční sedlo může, v závislosti na temperamentu, stavbě a tvrdosti koně, způsobit celou řadu problémů, od výrazné atrofie v oblasti kohoutku a zrotovaných lopatek až po těžké případy kissing spines, různé problémy v pánevní oblasti (SI, kolena, hlezna) a naprostou nejezditelnost koně. Tito zmiňovaní koně potřebují ve většine případů tzv. úzko-širokou kostru (obrázek vpravo nahore)… Vedle najdete obrázek znázorňující tuto situaci, lehce přehnaně, ale o to jasněji. Case study s podobným typem koně bude následovat v jednom z dalších článků. 

Proč výměnné a tvarovatelné komory řeší problém jen občas, a proč některá značka mému koni prostě pasovat nebude nezávisle na zvolené komorové velikosti?

Většina značek pracuje s konfekčními komorami, kde jsou pevně dané kombinace šířky a úhlu, očíslované jako 1-x případně čísly cca 27-37 či písmeny N-XW. 

Obvykle tedy s nimi pracujeme tak, že vybíráme tu „nejméně nepadnoucí“ pevně danou kombinaci šířky a úhlu, kterou daná značka či model disponuje. Většina značek pracuje pouze s rozšiřováním úhlu při stále stejné šířce, případně s rozšiřováním úhlu při nepatrném rozšíření šířky – viz obrázky nahoře. Máme-li koně, který by potřeboval velmi široké sedlo s užším úhlem, máme velmi často bohužel smůlu, popř. musíme dlouho hledat značku či model, který danému koni bude vyhovovat. Zkušený saddle fitter již podle základní konformace koně často pozná, že některé značky koni prostě sedět nebudou ani při sebevětší snaze sedláře o výběr vhodné komory či úpravu polštáře. Toto je též nejčastější důvod nespokojenosti se službami prodejců sedel, respektive velmi různorodých recenzí na jejich dopasování… Komu se kůň do konfekční velikosti komor trefí, bude obvykle nadšen, komu ne, bude nešťastný, a to i při sebevětší snaze sedláře či prodejce sedlo dopasovat co nejlépe v rámci konstrukčních možností dané značky. I při vynaložení veškerých potřebných schopností a dovedností se to nemusí podařit (zvlášť pokud klient trvá na konkrétní značce či přímo modelu sedla), jednoduše prostě proto, že konkrétní sedlo nevyhovuje základními parametry šířky a úhlu komory, respektive jejich správnou kombinací pro daného koně.

Je sedlo „na míru" řešením všech problému?

Většina z Vás si již nyní dovede odpovědět sama. Pokud se sedlo „na míru" staví na konfekční kostře s s danou kombinací šířky a úhlu, ne nutně, jelikož platí vlastně všechno, co jsme si řekli výše. Sedlo bude dobře sedět, jen pokud se kůň do konfekční komory trefí. Pokud sedlář vyrábí kostry sám, popř. dokáže vybrat z různých typů koster tu (alespoň přibližně) správnou kombinaci šířky a úhlu pro daného koně, je to samozřejmě úplně něco jiného a v tom případě je naděje na úspěch daleko větší.

Proč se výrobci sedel přizpůsobují těmto poznatkům jen velmi obtížně, i když pro některé koně jsou velmi důležité a při správném pasování sedla často zcela zásadní?

1. Je konstrukčně poměrně dost složité vyrobit kostru s širším přemostěním (větší šířkou), která bude zároveň poskytovat dostatečně úzký twist pro pohodlí jezdce a dobrý nebo alespoň přiměřený kontakt s koněm.
2. Zejména ve skokovém sportu jsou velmi moderní kontaktní sedla či jednotlivé modely (často zejména francouzských a italských značek) s velmi úzkým twistem, kterého je často dosahováno pouze díky extrémnímu zúžení parametru šířky sedla, bohužel obvykle na úkor koně. Tato sedla se někdy anglicky označují jako tzv. „rider pleasers" (pro potěchu jezdcům), jelikož vzhledem k extrémním požadavkům jezdců na kontakt a úzký twist často zanedbávají pohodlí koně. Koním s určitým typem hřbetu mohou taková sedla nezávisle na zvolené komorové velikosti (která bude nezávisle na úhlu tak jako tak úzká v šířce) způsobit obtíže a při dlouhodobém a častém používání dokonce i trvalé zdravotní následky.

Dá se nevhodná/nepřesná komorová velikost, respektive kombinace šířky a úhlu zkorigovat korekční podložkou nebo úpravou polstrování?

Ano a ne. Někteří výrobci se o to snaží. Co obvykle, alespoň dočasně, funguje je napolstrování či podložení správně širokého či nepatrně širšího sedla s malinko širším úhlem, než by bylo potřeba. Co obvykle nefunguje - vypodkládání či polstrování sedla, které je v šířce příliš úzké nebo má úhel o hodně větší než by bylo potřeba. To je zhruba něco takového, jako kdybyste si do malých bot vzali několikery silnější ponožky, ve snaze o to, aby přestaly tlačit. Nehezká představa, že? Nedělejte to tedy ani Vašim koním. Toto nic nemění na tom, že podložky mohou být v některých případech velmi dobré, nebo v podstatě nenahraditelné. Víc o tom si povíme někdy příště.

Jak poznám správnou velikost komory pro mého koně?

Šířka:
Kolem kohoutku (! i ze stran, nejen zespodu), musí být místo alespoň na dva prsty, a to i když je jezdec v sedle. Oblast trojúhelníku kohoutku musí zůstat volná, bez většího tlaku – tady má vliv i délka ramen kostry, případně nasazení polštáře, ale o tom si řekneme v některém z příštích článků. Někteří koně klamou tělem a vysoký kohoutek se rozhodně nerovná úzké sedlo, často právě naopak. Je potřeba si koníka pokreslit, jak jsme si ukazovali v předchozích článcích, a podívat se zezadu shora, jak široký je kohoutek u báze, respektive u spodní linie trojúhelníku kohoutku. U některých koní budete velmi překvapeni.

Správná šířka	Jak umí být široký kouhoutkatý kůň

Úhel:
Úhel by se měl shodovat s úhlem lopatky koně, respektive s úhlem jejího nasazení na hrudní koš tak, aby mohla pod rameno kostry pohodlně zajíždět. Pokud to tak není, má to značný vliv na pohodlí koně, jeho chody a v extrémních případech to může způsobit i nevratné poškození lopatkové chrupavky.

Jak vypadá pohyb lopatky:

Příčný řez

Modře kostra, oranžově lopatky, zde správně a v souladném úhlu, lopatka se může volně pohybovat	Modře kostra, oranžově lopatky, zde se úhel neshoduje – příliš široký, lopatka se nemůže volně pohybovat.

A jak to má vypadat?

Korektní, souladný úhel

 To je pro dnešek vše a těším se na Vás v příštím článku, kde si, jak už jsem předeslala, ukážeme příklady na typickém koni „potížistovi".

 

Autor: Magda Frantlová, CEE, EEBW, vystudovala masážní terapii koní u společnosti Equinology v Británii a je certifikovaným koňským ergonomem (Equine Ergonomist) v rámci celosvětového vzdělávacího programu Saddle Fit 4 Life

Autorská práva k článku a fotografiím náleží autorce a sdružení Saddlefit 4 Life.