Děkuji, beru na vědomí

Vaše soukromí je důležité: K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s tímto sdělením. Ví­ce informací­

Kamír - info portál

Ze života firmy

vloženo 12.5.2021 9:00

Jak to vypadá, když za člověka dojí robot???

V květnovém čísle časopisu Farmář vyšel článek o dojícím robotu Gea Monobox, který naše společnost na rodinné farmě pana Josefa Bárty v Habrech navrhla a instalovala.

Rodinná farma Josefa Bárty v Habrech na Vysočině funguje už bezmála třicet let. Všechno šlape, jak má, zdejší holštýnky jsou zdravé, plodné a dojí. Přesto nedávno nastal bod zlomu, kdy se farmáři rozhodovali, jestli s chovatelstvím neskončit – především kvůli značné pracovní náročnosti procesu dojení, které měla na starosti v podstatě jen manželka Ludmila. Řešení v podobě pomocníka z východní Evropy se rodině nezamlouvalo, mnohem lepší se jim zdálo „zaměstnání“ umělé inteligence. A nelitují.

 Jak říká Josef Bárta starší, hned po sametové revoluci využili s manželkou příležitosti a zkušeností z práce v družstvu, a rozhodli se soukromě hospodařit, tenkrát na pár hektarech zemědělské půdy a s 12 kravami plemene „vesnická směs“ doma na dvoře. Po několika letech se rodina pustila do stavby nové volné stáje s dojírnou Westfalia pro čtyři plemenice. Následující rok se podařilo dovézt deset holštýnských vysokobřezích jalovic z Německa, dnes je ve stavu necelá padesátka krav s užitkovostí okolo 10 500 litrů za rok.

Podřízeno živočišné

Rostlinná výroba je v Habrech podřízena živočišné. Rodina obhospodařuje 120 hektarů zemědělské půdy, z nichž připadá 18 na trvalé travní porosty. Na orné půdě se pěstuje kukuřice na siláž na výměře mezi 15 až 20 hektary podle toho, kolik krmení se minulou sezónu podaří vyrobit. Zhruba 16 ha zaujímá jetel, na deseti hektarech najdeme řepku, jejíž sláma slouží ke stlaní. Zbylá výměra patří obilninám, pšenici a ječmenu, z nichž je část určena pro zkrmení a část na prodej.

Objemná krmiva jsou uskladněna ve vacích v případě kukuřičné siláže, v balících je jetelová senáž. Jak komentuje Josef Bárta mladší, na farmě nemají k dispozici silážní žlaby, a tak jim tento způsob zajišťovaný službou vyhovuje. „Při našem malém denním odběru bychom stejně ve žlabech museli spoustu hmoty vyhazovat, ve vaku docílíme vynikající kvality a vyhazovat nemusíme prakticky nic,“ podotýká chovatel.

Základem jadrného krmiva pro dojnice na farmě jsou vlastní obiloviny, směsi sem jezdí mačkat a míchat pojízdná míchárna.

Vyrovnané stádo

Aktuálně se na farmě dojí 45 plemenic. Průměrná denní užitkovost činí bezmála 30 litrů, denně se do mlékárny v Přibyslavi odváží zhruba 1300 litrů suroviny s parametry 3,84 % tuku a 3,19 % bílkovin za aktuální cenu 8,40 Kč. Počet somatických buněk splňuje nároky na nejvyšší kvalitu mléka.

Krávy se zaprahují s použitím antibiotické zátky při denní užitkovosti zhruba 20 litrů. Po otelení zůstávají na porodně několik hodin spolu s teletem, které se většinou přirozeně napije od vlastní matky. Následuje pětidenní mlezivové období a přesun do venkovní boudy. Tady zůstávají jalovičky na mléčné náhražce a startéru do věku zhruba dvou měsíců, býčci se po 14 dnech prodávají. Jalovičky se poté přesouvají do přístřeškového skupinového kotce, kde začínají přijímat TMR a seno. Poté pokračují do vnitřních prostor stáje.

Omezeni prostorem

Farmáři jsou ve svém podnikání omezeni prostorem, a to jak z hlediska stáje, tak z hlediska prostoru pro dojení. Proto první požadavek na robota zněl, že musí být kompaktní. Společnost KAMÍR a Co spol. s r. o. navrhla Bártovým dojicí robot GEA Monobox, který nároky na minimální prostor splňoval. Jak komentuje Ludmila Bártová, Monobox je přesvědčil nejen svými rozměry, ale především jednoduchostí provozu. „Je velmi rychlý, dokáže nasadit dojicí stroj do dvaceti sekund od okamžiku, kdy si kráva stoupne do boxu. Díky tomu, že všechny pracovní operace před, během i po dojení vykonává při jednom nasazení, jsou plemenice podojené velmi rychle a bez zbytečného stresu, které mnohdy způsobuje několikanásobné nasazování a sundávání strukových násadců. Také si myslím, že vemena, krávy i okolí jsou čistější než při používání mycích kartáčků,“ konstatuje chovatelka.

Syn Josef dodává další přednost: „Jednoduché je i ovládání jak na dotykové obrazovce přímo u robota, tak na jakémkoliv dalším zařízení, například na stolním počítači či mobilním telefonu. Zároveň se na počítači či mobilu zobrazuje jednoduchý přehled stáda i jednotlivých dojnic jak z hlediska užitkovosti, tak reprodukce i zdravotního stavu.“ Další člen rodinné farmy Jaroslav Rezek upozorňuje na snadný přístup k robotu. „Díky tomu, že je zapuštěný v jámě po dojírně, se dá mnohem snáze čistit a provádět další nezbytné úkony,“ říká.

Také kvalitu bílého zlata si robot pečlivě hlídá. Mléko může putovat třemi cestami, do tanku s objemem 1700 litrů, do samostatné nádoby buď jako mlezivo pro telata, nebo nestandardní mléko, a do odpadu ve směsi s čisticími prostředky z proplachů. Výhodou je rozlišení jednotlivých struků, například pokud je jeden z nich postižen zánětem a ostatní jsou zdravé, nepřijde chovatel o tři čtvrtiny mléka konkrétní dojnice.

Ani jedna vyřazená

Monobox byl v Habrech uveden do provozu v listopadu 2019. Před jeho spuštěním proběhla měsíc trvající přestavba, kterou si podle plánů firmy KAMÍR a Co spol. s r. o. realizovala rodina sama. Během ní fungovaly dva dojicí stroje z původní dojírny a na protilehlé straně jámy se precizně a opatrně, doslova po milimetrech instaloval robot.

I když zpočátku byly dojnice trochu nedůvěřivé, jadrné krmivo zchutněné melasou v prostoru robota je zlákalo k jeho návštěvě. Po krátké době pochopily, že už je nikdo na dojení nahánět nebude, a začaly přicházet samy. „Některé sem chodí každou chvíli,“ říká s úsměvem Ludmila Bártová, „ale podojit se mohou maximálně čtyřikrát denně, nejdříve po 5,5 hodinách od předchozího dojení.“ Nepodojené plemenice robotem projdou zpět do stáje. Průměrný počet dojení na jednu krávu je na farmě aktuálně 3,2.

Až neuvěřitelně zní fakt, na kterém se shodli všichni čtyři členové rodinné farmy – kvůli robotu nemuseli vyřadit ani jednu krávu. „Všechny podojí, i ty, co nemají struky zrovna na jedničku,“ pochvaluje si chovatelka a dodává, že pokud se Monoboxu nepodaří nasadit napoprvé, má ještě další dva pokusy.

„Jsme spokojení všichni – krávy se chodí podojit podle potřeby, což je pro ně přirozenější, mně odpadlo každodenních šest hodin práce na dojírně, a ještě se zlepšila kvalita mléka,“ říká Ludmila Bártová a s úsměvem dodává, že jen místo padesátky vemen dvakrát za den musí jednou denně mýt robota.

Autorka článku: Jana Velechovská, Profi Press s. r. o.

Foto autorka a archiv firmy KAMÍR a Co spol. s r.o. 

Pro více informací o robotickém dojení Vám sdělí:

Jan Kamír - tel: 725 155 845, jan.kamir@kamir.cz 

Jiří Kamír - jiri.kamir@kamir.cz

RSS kanál - buďte vždy v obraze RSS

 

Ceník 2021

 

Ověřeno zákazníky

12 opravdu dobrých důvodů
proč nakupovat v našem e-shopu s chovatelskými a zemědělskými potřebami

Odrážka solidní prodejce s tradicí
Odrážka prověřená kvalita zboží
Odrážka zboží ověřeno na naší farmě
Odrážka různé možnosti platby a dopravy
Odrážka 8 prodejen s možností osobního odběru zboží 
Odrážka přes 9000 m2 prodejní plochy
Odrážka více než 13 000 položek skladem
Odrážka rychlé dodání zboží
Odrážka bezplatné poradenství
Odrážka sleva na jeden nákup ročně
odrážka možnost dopravy zdarma
odrážka podle dotazníku spokojenosti 100% zákazníků doporučuje 

© 2005 - 2021 KAMÍR a Co spol. s r.o. | tvorba e-shopu UNIPEX CZ s.r.o.