Naše jezdkyně, díl 3.: Barbora Kamírová

10.11.2016

Barbora pochází z malé vesnice v údolí, rozprostírajícího se nedaleko krásného Českého Krumlova. Letos dosáhla 19 let a stala se studentkou maturitního ročníku na krumlovském gymnáziu. Kvůli ročnímu pobytu v německé stáji olympijského jezdce Andrease Dibowskiho si studium o rok prodloužila, čehož rozhodně nelituje.

Vyrostla na farmě

Barbořiny rodiče seznámili při studiích, a to příznačně u koní. Po letech společnými silami vybudovali farmu a koně se tak stali nedílnou součástí jejich životů. Díky tomu Barbora u koní vyrostla a svou první jízdu si ani nemůže pamatovat.

Když se pak byla schopná v sedle udržet sama, získávala své první zkušenosti na velkých koních. Když se v ní však kolem 8 let probudil závodní duch, přesedlala na poníky.

Na prvního poníka nikdy nezapomene

Její první závodní nadějí se stala pony klisna Beruška, která razila heslo „první nebo mrtvá“. Byla Báry velkou první zkušeností a i přes velké množství pádů Bára vzpomíná především na skvělé chvíle, které jí toto přátelství přineslo. 

Každý další kůň byl skvělou zkušeností a přinesl něco nového. Princess Aida byla prvním poníkem, se kterým Bára projela pomyslnou cílovou čárou prvního všestrannostního závodu a díky kterému našla vášeň pro tuto disciplínu.

Nejvíce vzpomíná na svého ponyho Lipton Sinaj, ze kterého již vyrostla. Nyní ho sedlá Barbora Vaňková, která s ním sbírá své zkušenosti. Bára si Sinaje připravovala od jeho čtyř let. Začátky jejich společné kariéry byly velmi těžké, o to víc ji však těší získané úspěchy.

Učili se spolu takřka metodou pokus-omyl, ale společně to dotáhli až do obtížnosti L pro velké koně, kde dvěma titulům Mistrů České Republiky ve všestrannosti, přidali titul Mistra České Republiky v drezúře a nespočet dalších úspěchů.

Od patnácti jezdí na velkých koních

V patnácti letech Barbora přesedlala na velké koně a jejím osudovým koněm se stal Christo. Vděčí mu za obrovské zkušenosti v krose a na mezinárodních závodech. Společně spolu zdárně dokončili tři Mistrovství Evropy ve všestrannosti a získali několik titulů Mistra České Republiky. Díky několikaletému přátelství se stal Christo pro Barboru zásadním koněm jak ve sportovní kariéře, tak v životě.

 

Neocenitelná podpora rodičů a trenérů

Za své úspěchy vděčí Bára především rodičům, kteří ji velmi podporují. Bez nich by se nedostala k tak skvělým koním a neměla možnost využívat zázemí, které pro ni připravují (doma má možnost kdykoliv trénovat díky veškerému vybavení a také rozsáhlé krosové trati s více než stovkou překážek).

Rodiče jsou také aktivními organizátory závodů, jejichž přípravě se vždy věnují s maximální péčí. Maminka Marcela si nenechá ujít žádné Barbořiny závody, při kterých ji podporuje i pomáhá. Táta Vlastimil se obvykle stará doma o farmu a firmu, ale pokud jde o velké závody doma nebo v zahraničí, neváhá a přijede svou dceru podpořit. 

Trenérskou podporou jsou pak Matěj Kotalík pro část skokové přípravy a Miki Civišová pro část drezúrní. Za zkušenosti především v krosových začátcích vděčí Pavlu Vaňkovi.

Motivací není vyhrát, ale zúčastnit se (a náležitě si to užít)

Pro Barboru není největší závodní motivací vidina vítězství, ale skvělý pocit, který ji naplňuje když vše vychází jak má a závod v pořádku dokončí. Zatím nemá stanovený konkrétní cíl, ale momentálně by se ráda věnovala svým mladým koním, se kterými ji čeká velká spousta práce.

Závody ale nejsou jen zábavou, jezdectví může být velmi nebezpečný sport. Babory nejhoršími zážitky jsou otřes mozku a vyražené zuby. Při vzpomínkách na zranění ale jedním dechem dodává, že to se dá přežít. Důležité je prý vstát a znovu nasednout

Inspiraci hledá v zahraničí

Inspiraci vidí Bára v jezdcích jako jsou Andrew Nicholson, William Fox Pit nebo Ingrid Klimke. Především Ingrid je Bářiným velkým vzorem, je to žena s úspěchy jak ve všestrannosti, tak v drezúře, a to ve světovém měřítku. Ingrid má jedinečný přístup ke koním i lidem a Bára je velmi ráda, že mohla v její stáji v Německu strávit několik týdnů a čerpat tak zkušenosti od toho nejlepšího možného zdroje.

Právě výjezdy do zahraničí jsou pro Barboru velkým štěstím. Koně vyplňují její veškerý volný čas a jsou příčinou každodenní radosti. Na otázku, zda se chce věnovat koním profesionálně, zaváhá. Ví, že to není nejjednodušší způsob výdělku a výsledky záleží stejně tak na náhodě jako na zkušenostech. Ale pokud má odpovědět upřímně, nedokáže si představit, že dělá něco jiného.

A jaký je Bářin recept na úspěch v závodech?  

Nic zvláštního, pro Báru je nejdůležitější zůstat v klidu. Nestresovat se vlastními negativními myšlenkami a soustředit se na trasu krosu a pokyny trenérů.

Koně si Barbora ráda chystá sama s maminkou, za tu dobu společného ježdění po závodech po celé Evropě jsou již naprosto sehranou dvojicí. Pro štěstí s sebou Bára nosí malé dřevěné prasátko, které je nedílnou součástí výbavy do krosu.

Málokdy se přihodí, že má Bára volný víkend nebo aspoň den. Většinu času tráví ve stáji a při studiu. U koní a ve škole také našla většinu svých kamarádů, v baru ji obvykle nepotkáte.

Když se však naskytne více dní volna, velmi ráda cestuje s rodinou po světě. Baví ji totiž poznávat nová místa, kultury a hlavně přírodu.

Bára se svou sestrou Terezou (autorkou tohoto článku:-)

 

Barbora využívá jezdecké potřeby a potřeby pro chov koní z našeho e-shopu.